Dolomity Fanes-Senes-Prags 2013

Po loňské vydařené akci do malebné části Dolomit – masivu Rosengarten, jsme i letos zavítali do tohoto nádherného pohoří, které je právem zařazeno mezi poklady přírodního dědictví UNESCO. Oficiální název akce zněl Dolomity Fanes-Senes-Prags, můj soukromý název Dolomity II, z čehož lze usoudit, že možná budou následovat i další pokračování… Trasa akce byla naplánována od jezera Pragser see směrem do oblasti kolem Cortiny d´Ampezzo, „mekky“ Dolomit.
V prvním dnu jsme po vystoupání cca 850 m výškových dorazili na chatu Seekofel hütte. Když jsem se hned při první konverzaci s paní domácí zeptal na její zásoby piva, lehce se pousmála a svou šmrncovní němčino-italštinou odpověděla, že má plné sklady. Večer následoval bujarý seznamovací či zahajovací večůrek, prostě tradiční taškařice za doprovodu kytary a hlasů zúčastněných. Druhý den ráno po lehké snídani jsem se s ní přišel rozloučit. Její rozjasněná tvář a úsměv od ucha k uchu mi lehce naznačil velkou radost z naší návštěvy. Ano, vypili jsme její zásoby „weizenů“ a i díky tomu nám účtovala nocleh s maximální slevou.

Druhý den jsme ještě opojeni a unavení z předchozího večůrku doklopýtali na chatu Fanes hütte, kde náš dobře nastartovaný večůrek ve 22.00 zabrzdila přísná slečna se slovy – přátelé končíme, začíná večerka. S odstupem pár hodin jsme to však kvitovali, protože třetí den byl nejdelší a klíčový pro zdárné dokončení akce.

Takto jsme do třetího dne vkročili plni elánu a sil. Nejnáročnější pasáží v tomto dni byl sestup ze sedla Forcela dl Lech (2486m), které bylo díky sesuvům průchozí pouze ve směru, který nám vyhovoval, naštěstí. Poslední noc jsme se ubytovali na chatě Rifugio Lagazuoi v blízkosti dominantního vrcholu Tofana de Rozes (3225m), kolem níž vede nádherná okružní trasa. Na vrchol hory vede také vyhlášená zajištěná cesta – Via ferrata G. Lipella, kterou jsme si někteří k výstupu zvolili. Náročná je především díky její délce a koncovému kuloáru, který bývá často zaledněn i přes letní měsíce. Úsilí vynaložené k výstupu stálo za to, neboť výhledy byly fantastické. Naše putování jsme ještě týž den ukončili v sedle Passo Falzarego, které bylo za 1. Světové války strategické pro obě válčící strany.

Počasí, které je klíčové pro zdar akce, nám až na malé výjimky přálo po celou dobu. Parta byla skvělá, takže i letošní akce byla vydařená.